Weles 35-36

partner webu

spřízněné weby

a další

EDITORIAL

 V předkládaném Welesu jsme se zaměřili na české autory dlouhodobě žijící v zahraničí, kteří ve své literární tvorbě zůstali věrni českému jazyku. Pojem „exilová literatura“ je v publicistické a pedagogické praxi chápán především z hlediska dobového a politického, přičemž literární, ale rovněž životní východisko exilových autoru je spojeno s pojmy jako jsou pronásledování, vyhnání a vypovězení.

Autory, kteří se stali tématem tohoto čísla, lze v současné době charakterizovat spíše pomocí slov svoboda a volnost. Jsou to autoři, kteří po roce 1989 dobrovolně vycestovali, nebo političtí exulanti z období před rokem 1989, kteří zůstávají v zahraničí i přes možnost návratu. Obě tyto skupiny se budou literárně střetávat, ale především silně tématicky i výrazově asonovat na následujících stránkách. Je příznačné, že pomyslným pojítkem mezi těmito autory je právě skutečnost, že stesk po domově (Heimweh) nehraje v jejich bohatém duševním rejstříku první housle. Zdá se, že schopnost zpřetrhat vazby k rodné zemi, a následná neukotvenost, je současně předurčuje k umění nadhledu, odstupu a pohledu na Čechy i svou novou zem tak nějak odjinud. Mezi ironií, sarkasmem a převládající beatnickou polohou („…tyrkysové tlení dálek / líže / skla / dešťů / Cadillaku…“), ovšem zazní i jímavě prostá obava ze zapomnění rodné řeči „překonaná hrůza / nemohl jsem si vzpomenout jak se to řekne v češtině / takový ten balík včel zavěšený na stromě // a najednou to už vím / je to / ROJ“. Tyto a další verše Milana Kohouta z jeho bostonského exilu přinášíme v básnickém oddílu našeho časopisu. Než se pustíte do čtení, připravte se, že na stránkách tohoto čísla budete opravdu cestovat - Antonín Mareš (Mnichov), Iva Pekárková (New York, Londýn), Lubomír Martínek (Paříž), Milan Nápravník (Kolín nad Rýnem), Ladislav Selepko (Londýn), Roman Erben (Mnichov) a další. Do Nagasaki se podíváte v Krajinomalbách s básníkem Petrem Hrbáčem v první části jeho seriálu o Japonsku. Literárním špekem mi určitě dovolíte nazvat básně z rukopisů slavného exulanta Ivana Blatného doplněné komentářem našeho předního blatnologa Martina Reinera. Také o existenčním rozměru emigrace vypovídají nádherné fotografie Vladimíra Krynytského z cyklu Kus života načerno. Rozsáhlý rozhovor s ilustrátorem tohoto čísla Pavlem Piekarem připravil básník Petr Maděra.

Ve všech krajích světa, ať už jsme doma, či od rodného kraje odloučeni, neztrácí na významu opatrnost, k níž nás nabádá básník Karel Zlín „…Na svá slova ber / vždy váhy! Neboť tvé věty / budou příště čteny mezi krajkami rakve / nebo v komíně krematoria.“

Za celou redakci vám přeji příjemný čtenářský zážitek.

Ondřej Slabý

 

OBSAH

POESIE

Antonín Mareš: You look so hardcore
Roman Erben: Kompars
Milan Kohout: Blahosmrtnost
Ladislav Selepko: Světnice parazitů
Martin Reiner: Vetešník z Albionu (k textům I. Blatného)
Ivan Blatný: Ze sešitu

 

PRÓZA

Milan Nápravník: Dům dýmu
Iva Pekárková: Ježíšova sekyra
Roman Erben: Jak strnulý je člověk proti kočce
Milan Charoust: Z rukopisu
Lubomír Martínek: Perlorodci

 

PÁSMO

Karel Zlín: Slovem knihy je klam, cílem cesty je poušť...

 

ROZHOVOR

Pavel Piekar: Můj sklon k melancholii souzní s vodním živlem
(rozhovor vedl Petr Maděra)

 

KRAJINOMALBY

Petr Hrbáč: Nagasaki

 

FOTOGALERIE

Vladimir Krynytsky: Kus života načerno

 

PŘEKLADATELSKÁ HUŤ

Robert Bly: Někdy muž nedokáže říci, co...
(v překladech Ondřeje Fafejty)
Alexandr Solženicyn: Adlig Schwenkitten
(komentované úryvky z překladu Josefa Zajíčka)

 

ŠRAMOTY

Vladimír Šrámek: Odysseus

 

TELEGRAFICKĚ RECENZE

Petr Čermáček: Kolik básníků se protáhne nebeskou škvírkou...

 

RECENZE

 

VÝTVARNÝ DOPROVOD

Pavel Piekar - kresby

 

 

UKÁZKY

ANTONÍN MAREŠ

You look so hardcore

Jako z nuly a prázdna syntetizovaní
Zdánlivě uprostřed všeho
Slepení a zpuclovatělí
Z veškerých veřejných kultur Mladistvých
Esoterických rituálů
Avantgardistických uměleckých Manifestů
Pestří a bezútěšně depresivní zároveň
Jeví se Denkenovi

Jakoby vše to
Čemu litinová opona po téměř Padesát let
Znemožňovala vstup na východ
Nyní zcela vypeckovaným způsobem
Slavilo tam eklektický revival
A tak srkají určité druhy čajů
Kovovou trubičkou
Chodí pařit do rockoték
Potahují svorně z vodní dýmky
Krajské utopie vzdálené
Pouhých dalekých třicet kilometrů

Neb všechno ostatní
Náš východ
Stal se Denkenovi
Projekčním plátnem
Jeho vlastních nevytřepaných
Radikálních fantazií
Ječí na něj přefiltrovaný jekot
Bez ladu a skladu přežvýkaný odpad

To bude asi tou emigrací
Děl Jaroslav Erik Frič
Kterou nezná
Zrovna tak jak ji znal divák
Před dvaceti lety třeba z ikstého Případu
Majora Zemana
Tak gou do toho gou
Pik pratr!
Máš blbé scénáře
Ale umíš to zato zahrát
Tři mušketýři po dvaceti letech
Na kraji města
Nicméně odkdy se vyslovuje bratr
S p wie u Pitscha?

Káťa má chuť na krtečka
Protože problém jsou ty nadmíry Všeho
Rétoriky mimiky hlasitosti
Gestiky smíchů výrazů
A toto vše smotáno s přívalem Prázdných
Samohlásek slabik slov vět
Z toho by zblbla i Kabanosová

 

 

ROMAN ERBEN

z cyklu Kompars

Volání z lesa do lesa po medonosných loukách, otisky let přikryté novinami. Pomlázka stárnoucího jara a namísto sváteční túry dva západy slunce najednou. A tak dále.

Přeskoč kočku, otoč psa! Prochodili jsme své boty kolem Botiče, zabloudili jsme v Bruselu. V Americe na nás už nikdo nečeká.

Lákavá stránka téže věci: Kdykoliv se v ní stmívá, není nad rozvrzaný blízký cíl.

Nezištná zima. Růžové ráno s modrookým chodcem ztraceným v neprůhledné košili.

 

 

MILAN KOHOUT

///

překonaná hrůza
nemohl jsem si vzpomenout
jak se to řekne v češtině
takový ten balík včel zavěšený na stromě

a najednou to už vím
je to
ROJ

 

///

odložená palčivost
a záchvat vzteku
pálené keramiky
černé uhlem
střepů
vymrštěných
ranou
zkratu
pádí po skleněných jezerech…

(napsáno den před explozí v Oklahoma City)

 

 

LADISLAV SELEPKO

Playstation II

Město mě objalo, vstoupil jsem do obrazu
v nových botách z vodníkovy kůže

Mým úkolem bylo navázat zpřetrhané spoje
na pobřeží vztahů
klasickou rovnicí o dvou neznámých
smotaných funebrácích

Cinkaly deníky na krbových římsách ve společenské místnosti
sleva pro začínající matky okupovala
zbrázděné výlohy

Bedýnka s nanuky položená těsně vedle dveří
oznamovala úřadům, že kraje zarostlé plevelem
do kapesního přehrávače nepatří