Weles 57

partner webu

spřízněné weby

a další

PATRON ČÍSLA

LÉON-PAUL FARGUE
Dmutí moře

Moře jsem objevil jako dítě v S`evreské ulici jednoho rána plného nákupů na prahu prázdnin, v největší horečce před odjezdem. Otec mi beze slova tiskl ruku a spěchal svým rozhodným krokem. Co chvíli jsem se odzdola podíval na něžnou starostlivost jeho profilu a na oblinu cylindru, kde se procházelo letní slunce. Domy se rozestupovaly a pomalu klouzaly před ústím do zátočiny a chodci je vroubili rozmazanými pruhy, jaké jsme kreslili tužkou naplocho k označení pobřeží a hor, když jsme dělali mapy. Přicházeli jsme k obchodnímu domu Bon Marché: „Vidíš…,“ začal otec. A vskutku. Spatřil jsem zamřížovaný přístav, molo, ohromnou loď se zářícími okenními skly, s modrými komíny, jak jsem je kdysi viděl na barevném obrázku v jedné staré knize, a hned jsem si připomněl lodi Astrolábii, Horlivou nebo Mstitele, spatřil jsem paní vytesané na přídích s lucernami ve vlasech, mléčná kajutní okénka, lampy rozsvícené za jasného dne, třepotání bíložlutých křídel, pleskot vlajek, dým, který prořízly zpěvné výkřiky a zvonce, a pochopil jsem, že je to Moře.

Ze sbírky D’apr`es Paris, 1932. Přeložil Adolf Kroupa.

 

 

OBSAH

Poezie: Martin Poch, Lukáš Sedláček, Václav Maxmilián, Silvia Kaščáková, Matěj Antoš, Tomáš Lotocki.

Welesův debut: Ivana Kašpárková.

Próza: Petr Miňovský, Stanislav Drastík, Dušan Šutařík.

Pásmo: Pavel Petr.

Fotografie: Po stopách venkova (fotografie studentů FSS MU Brno).

Welesův výtvarník: Irena Šťastná.

Překladatelská huť: Karel Zlín a Pascal Payen-Appenzeller.

Šramoty. Recenze.