I s několika spolupracovníky skončil začátkem dubna neznámo kde za mřížemi čínský architekt a umělec Aj Wej-wej, který zrovna nyní vystavuje v londýnském muzeu Tate Modern. Podle čínských držitelů moci prý páchal ekonomické a snad i mravnostní trestné činy, to však je dle lidskoprávních organizací třeba brát s rezervou. Jeho zatčení totiž zapadá do nejnovější vlny pronásledování, věznění a šikanování odpůrců čínského režimu.
Aj Wej-wej byl sice spoluautorem architektonického návrhu pekingského olympijského stadionu „Ptačí hnízdo“, později však čínským představitelům vzkázal: „Olympijské hry bez svobody jsou nesmysl, totalitní režim si nemůže hrát na demokracii. Je to předstíraná harmonie a štěstí.“ Aj Wej-wej je rovněž hlasitým zastáncem laureáta Nobelovy ceny míru a vězně svědomí Liou Siao-poa. V roce 2010 Aj Wej-weje policisté zadrželi a ztloukli těsně před tím, než měl před soudem vypovídat na obhajobu nespravedlivě stíhaného nezávislého environmentalisty.
Jedním z dalších zadržených je Aj Wej-wejův přítel a asistent Wen Tchao. Tento bývalý novinář byl donucen vzdát se svého zaměstnání poté, co napsal článek o protestech proti bourání pekingské umělecké kolonie v roce 2010.
Brněnská skupina Amnesty International se Aj Wej-weje i ostatních zadržených zastala „bleskovou peticí“, ke které se připojili mimo jiné i předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu, básník a písničkář Jiří Dědeček, filosof a vysokoškolský pedagog Jan Sokol, nakladatelka a spisovatelka Ivana Pecháčková, socioložka Jiřina Šiklová, kurátorka výstav a spisovatelka Kateřina Tučková, výtvarník Svatopluk Zapletal, spisovatel a básník Vít Kremlička, zakladatel knihovny Libri Prohibiti a bývalý vězeň svědomí Jiří Gruntorád, producent a novinář Tomáš Měšťan a několik dalších novinářů, dokumentaristů, grafiků i řada dalších lidí.
Signatáři petice čínské úřady žádají, aby buď předložily věrohodné důkazy o Aj Wej-wejových údajných zločinech, nebo ho neprodleně propustily, a aby ho uchránily před mučením a umožnily mu styk s obhájci a rodinou. Faxované dopisy s první „porcí“ podpisů dostali představitelé čínské vlády v ranních hodinách 18. dubna.
To, že se umělci, literáti a žurnalisté – a zajisté nejen oni – zastávají lidí, kterým je upírána svoboda projevu, je správná věc. Chcete-li k nim, tedy nikoliv k těm pronásledovaným, patřit i Vy a nedostává se Vám času na sepisování protestních dopisů, obraťte se na autora těchto řádků; rád Vám nějakou takovou petici pošle.